Inverze a mlha
CSENInverze a mlha
Proč bývá v listopadu v kotlině šedivo od rána do večera, zatímco tisíc metrů nad ní svítí slunce.
Normálně teplota s výškou klesá — čím výš vystoupáte, tím je chladněji. Při teplotní inverzi je to obráceně: v nějaké vrstvě spodní atmosféry teplota s výškou naopak roste. Studený vzduch zůstane dole, teplejší leží nad ním, a protože studený vzduch je těžší, nemá důvod se nikam hnout. Vrstvy se přestanou míchat.
Nejběžnější varianta u nás vzniká vyzařováním. Za jasné noci se zemský povrch ochlazuje sáláním do prostoru a ochlazuje od sebe i přilehlý vzduch. Když k tomu skoro nefouká, nemá co promíchat přízemní vrstvu s tou nad ní. Studený vzduch je navíc těžší, takže stéká ze svahů dolů a hromadí se v kotlinách a údolích — vznikne tam doslova jezero studeného vzduchu.
Mlha je pak jen viditelný povrch toho jezera. Ochlazuje-li se vzduch dál, klesne až k teplotě rosného bodu, vodní pára v něm zkondenzuje a vznikne oblak, který má základnu na zemi. Meteorologicky je to Stratus; z hory na něj koukáte shora jako na moře mraků. Právě proto se mlha drží v údolích a u vody, zatímco pár set metrů nad ní je čisto.
Zásadní rozdíl proti letní ranní mlze je v tom, jak snadno se rozpustí. V létě slunce prohřeje zem, konvekce vrstvy promíchá a do dvou hodin po východu je po mlze. Na podzim a v zimě je sluneční záření slabé, den krátký a inverzní vrstva silná — slunce ji nemusí prorazit vůbec. Inverze proto může vydržet několik dní, výjimečně i týdnů, a rozbije ji obvykle až vítr s novou frontou.
V Česku jsou inverze nejčastější tam, kde je terén nejvíc uzavřený: v Ostravské pánvi, v Podkrušnohoří a v pražské kotlině. Má to i nepříjemný důsledek — pod inverzí se stejně jako mlha hromadí i to, co se do vzduchu vypustí, takže inverzní epizody bývají zároveň epizodami zhoršené kvality ovzduší.
Pro plánování z toho plyne jednoduché pravidlo. Je-li inverze, nemá smysl hledat slunce v nížině — je nad ní. Rozdíl mezi horskou a nížinnou stanicí prozradí, jestli se výjezd vyplatí, a horské kamery to potvrdí obrazem.
Časté dotazy
Proč je při inverzi na horách tepleji než v údolí?
Protože studený vzduch je hustší a stéká dolů, kde se hromadí, zatímco teplejší vrstva zůstane nad ním. Vrstvy se nepromíchávají, takže rozdíl přetrvá — na hřebenech pak může být i o deset stupňů tepleji než v kotlině pod nimi.
Kdy se ranní mlha rozpustí?
V teplé části roku většinou do dvou hodin po východu slunce, jakmile se zem prohřeje a vrstvy se promíchají. Na podzim a v zimě je záření slabé a mlha může vydržet celý den i několik dní za sebou.
Je mlha totéž co nízká oblačnost?
Fyzikálně ano — obojí je oblak druhu Stratus z drobných kapiček. Rozdíl je jen v tom, kde stojíte: má-li základnu na zemi a jste v ní, je to mlha; leží-li o něco výš, díváte se na nízkou oblačnost.
Proč se při inverzi zhoršuje kvalita ovzduší?
Protože inverzní vrstva funguje jako poklička. Vzduch se pod ní nepromíchává, takže se v ní hromadí prach a zplodiny z dopravy i vytápění. Delší inverzní epizoda proto obvykle znamená i vyšší koncentrace prachových částic.
Jak poznám, že mám vyjet nad inverzi?
Porovnejte teplotu na horské a na nížinné stanici. Je-li nahoře tepleji, inverze drží a nad ní bude jasno. Stránka Mlha a inverze to počítá průběžně z měřených teplot stanic ČHMÚ a přidá odkaz na horskou kameru.