Kalendář

„Na Nový rok o slepičí krok.“

Po Novém roce se den prodlužuje zatím jen nepatrně — „o slepičí krok".

„Leden studený, duben zelený.“

Mrazivý leden bývá podle lidové zkušenosti předzvěstí svěžího, zeleného dubna.

„Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.“

Příliš teplý leden věstil špatný rok — mírná zima škodí ozimům i zásobám.

„Na Hromnice o hodinu více.“

K 2. únoru (Hromnice) už je den znatelně delší — zhruba o hodinu proti slunovratu.

„Únor bílý, pole sílí.“

Sníh v únoru zadrží vláhu a mráz prokypří půdu — pole tím „sílí" pro jaro.

„Na svatého Matěje ledy láme, nemá-li je, nadělá je.“

Kolem 24. února se obvykle láme led; když ještě není, mráz ho ještě stihne nadělat.

„Březen, za kamna vlezem.“

Březen umí být ještě studený a vrtkavý — lépe zůstat v teple u kamen.

„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře.“

Kolem 12. března se vrací tažní ptáci a ozývají žáby — přichází jaro.

„Březnového prachu za zlatý peníz.“

Suché, prašné jaro je pro setí cenné jako zlato — půda se dobře připraví.

„Duben, ještě tam budem.“

Pokračování březnové pranostiky — i v dubnu může být u kamen ještě potřeba.

„Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.“

Kolem 24. dubna se půda prohřeje natolik, že se probouzí havěť — start vegetace.

„Studený duben, hojnost ovoce.“

Chladný duben oddálí kvetení přes mrazy, takže úroda ovoce bývá bohatší.

„Studený máj, v stodole ráj.“

Chladný a vlhký květen prospívá obilí — slibuje plnou stodolu po žních.

„Pankrác, Servác, Bonifác — ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.“

„Ledoví muži" (12.–14. května) přinášejí poslední jarní mrazíky, nebezpečné pro květy.

„Svatá Žofie políčka zalije.“

„Zmrzlá Žofka" (15. května) uzavírá ledové muže — bývá studená a deštivá.

„Medardova kapka čtyřicet dní kape.“

Prší-li na svatého Medarda (8. června), má pak podle pranostiky pršet ještě 40 dní.

„Na svatého Jana otevírá se léto brána.“

Svatojánská noc (24. června) je u letního slunovratu — vrchol léta a nejkratší noci.

„Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mokrá žeň.“

Déšť 29. června věstil deštivé žně — komplikace při sklizni obilí.

„Svatá Markéta hodila srp do žita.“

Kolem 13. července obvykle začínají žně — obilí dozrálo ke sklizni.

„Svatá Anna — chladna z rána.“

Po svaté Anně (26. července) se rána začínají znatelně ochlazovat — léto se láme.

„Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.“

Co nedozraje v červencovém horku, to už srpen nedožene — vrchol zrání je teď.

„Když prší na Vavřince, pršívá ještě šest neděl.“

Déšť na svatého Vavřince (10. srpna) věstil dlouhé deštivé období do podzimu.

„Na Bartoloměje odpoledne se krátí.“

Kolem 24. srpna už se dny zřetelně krátí — odpoledne ubývá světla.

„Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.“

Horký začátek srpna věstil podle pranostiky dlouhou, sněhem bohatou zimu.

„Svatý Matouš přikrývá zem listem.“

Kolem 21. září začíná opadávat listí — podzim se naplno hlásí.

„Na svatého Václava bývá blátivá záplava.“

Konec září (28.) přináší podle pranostiky deštivé, blátivé počasí.

„Babí léto — léto na odchodu.“

Teplé, slunečné dny s pavučinami v polích jsou posledním závanem léta.

„Říjen, když blýská, zima plíská.“

Bouřky v říjnu věstily podle pranostiky drsnou, plískanicovou zimu.

„Na svatého Havla poslední pastva pro krávu.“

Po svatém Havlu (16. října) končí pastva — tráva už neroste, blíží se zima.

„Spadne-li listí v říjnu brzy, bude mírná zima.“

Časný opad listí věstil podle pozorování mírnější zimu; pozdní naopak tuhou.

„Na svatého Martina kouřívá se z komína.“

Kolem 11. listopadu přituhuje a topí se naplno; „Martin přijíždí na bílém koni" = první sníh.

„Svatá Kateřina prádlo máchá, svatá Barbora je škrobí.“

Kolem Kateřiny (25. 11.) bývá ještě mokro a bláto, na Barboru (4. 12.) už mrzne.

„Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.“

Když stromy drží listí pozdě do podzimu, věstí to podle pranostiky tvrdou zimu.

„Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.“

Po 6. prosinci se zima obvykle ujímá vlády naplno.

„Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.“

Kolem 13. prosince jsou nejdelší noci (před starým kalendářem slunovrat), den se ještě nekrátí.

„Je-li na Štědrý den nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.“

Jasná, hvězdnatá štědrovečerní obloha věstila podle pranostiky úrodný rok.

„Vánoce na blátě, Velikonoce na ledě.“

Bezsněhové, blátivé Vánoce věstily podle pranostiky studené Velikonoce.